Ze světa zvířat

ZDE NAJDETE NEJEN OBRÁZKY PODIVNÝCH ŽIVOČICHŮ, ALE TAKÉ FAKTA, KTERÁ VÁS URČITĚ ZAUJMOU.

PANDA  ANT

Vpřekladu pandí mravenec.Pandí mravenec je ve skutečnosti vosou. Samice jsou bezkřídlé, ale samci létají. Svým zbarvením připomínají pandu, velikostí a stavbou těla zase mravence. Ale opravdu jde o druh vosy, která obývá Chile a Argentinu. Na tomhle zvířátku se příroda opravdu vyřádila.

MOŘSKÁ VLAŠTOVKA

Latinsky Glaucus atlanticus, jinak také nazývaný jako modrý glaucus či modrý mořský slimák je druh nevelkého mořského slimáka a vyskytuje se ve všech světových oceánech, v mírných a tropických vodách, nejčastěji na východ a jih od pobřeží Jižní Afriky.Glaucus atlanticus má zužující se zploštělé tělo a dosahuje délky až 5 cm. Barva je stříbřitě šedá na jeho hřbetní straně a tmavě a světle modrá ventrálně. Podél okraje nohou se táhnou tmavé pruhy. Jeho potravou jsou větší pelagické organismy a dokonoce mezi nimi dochází i ke kanibalismu. Glaucus patří mezi jedovaté živočichy a svůj jed také využívá k vlastní potřebě – plynem nafoukne vak na břiše, což mu umožní plavat vzhůru nohama. Je to hermafrodit, má tedy oba, samčí i samičí pohlavní orgány a rozmnožuje se pomocí vajíček. Kromě Jižní Afriky lze spatřit i v evropských vodách a na východním pobřeží Austrálie a Mozambiku.

VENEZUELSKÁ MŮRA

Je to Svojský motýlek, který byl objeven relativně nedávno (v roce 2009) a to ve venezuelském národním parku Canaima. Venezuelská můra je z čeledi bourcovitých motýlů, pro které je typické mohutné a chlupaté tělo s hnědým zbarvením a je pravděpodobné, že jde o zcela nový poddruh. Je to malinká můra, která není větší než jeden článek prstu.

MRAVENEČNÍK HEDVÁBNÝ

KIWI

Novozélandský kiwi patří mezi nejtlustší opeřené ptáky. Skoro to vypadá, že byl tak líný, že mu křídla postupně zakrněla a zbyly jen malé pahýlky. Létat tedy neumí, ale za to má neuvěřitelný čich. Existuje pět druhů těchto ptáků a všechny jsou bohužel ohrožené. Zajímavé je, že jejich vejce dosahují až 20% velikosti dospělého kiwi.

ŽAHALKA OBROVSKÁ

V Čechách je k vidění jen vzácně na jižní Moravě. Živí se larvami listorohých brouků, dospělci – nektar a pyl květů
Velikost: 20–40 mm

Žahalka obrovská je o třetinu větší než sršeň, ale živí se jen nektarem a pylem a není pro člověka nebezpečná

Spatřit v přírodě samotářskou vosu žahalku patří k nezapomenutelnýmzážitkům. Při letu vydává její majestátní černofialové tělo se čtyřmi výraznými žlutými až oranžovými skvrnami na zadečku ještě výrazné hluboké bzučení. Spíše než u nás se vám to ale podaří spíše v zemích našich jižních sousedů a v okolí Středozemního moře. I přes to, že se u nás vyskytují velmi vzácně, počítáme je za naše největší zástupce blanokřídlého hmyzu (vosy, včely, mravenci, lumkové, pilatky) – je ještě o třetinu větší než sršeň! Za pozornost stojí zejména podivuhodný život jejich larev. Dospělé samičky musí nejprve vyhledat larvu velkého listorohého brouka nosorožíka kapucínka (Oryctes nasicornis) a paralyzovat ji svým žihadlem. Tyto larvy pak slouží nenasytným larvám žahalek jako zásoba potravy. Ponrava nosorožíka však není mrtvá – je jen omráčená a musí nečinně přihlížet, jak ji žahalka vyžírá zaživa. Dospělé žahalky se živí nektarem a pylem a i přes svůj hrozivý vzhled nepředstavují pro člověka vážné ohrožení.

MĚSÍČNÍK SVÍTIVÝ

Tato zvláštní ryba žije jen na volném moři mírného a tropického Atlantského, Tichého a Indického oceánu. Její stavy se však stále snižují, nejenom kvůli dobrému masu, ale také kvůli své podobě. Proto je divné, proč se ještě nestala chráněnou. Je však pravda, že tam, kde je hojná, je zakázaný přístup a tato oblast je hlídána.Průměrná váha dospělého jedince je 1000kg. Měsíčník svítivý se živí hlavně živočišným planktonem, medúzami a menšími druhy korýšů a ryb. Ačkoliv dorůstá velkých rozměrů o jejich životě mnoho nevíme. Často plavou těsně u hladiny s hřbetní ploutví vystrčenou ven nebo leží na boku. Traduje se, že se tímto způsobem sluní a vyhřívají, ale podle některých odborníků to bývají jen poranění nebo nemocní jedinci.

MARA STEPNÍ

Když jsem poprvé toto zvíře uviděla v ZOO, nebyla jsem si jistá, zda se matka příroda nespletla...není to ani zajíc, ani klokan, ani srnka...je to prostě MARA.

Mara stepní připomíná zajíce, či antilopu. Má poměrně dlouhé končetiny, zadní má delší, než přední. Na předních nohách má čtyři na zadních tři prsty ozbrojené dlouhými, silnými drápy. Žije ve skupinách o počtu 10-30 jedinců v kamenitých, bezvodých pampách. Je velmi bystrá a opatrná. Je to mezinárodně ohrožený druh. Mají hranatou hlavu, velmi podobnou morčeti a zajíci, dlouhé ušní boltce a vysoké štíhlé nohy s drobnými kopýtky. Chodidla mají osrstěná. Srst je poměrně dlouhá, hustá a přiléhavá .

CHŘESTIVEC PROTÁHLÝ

Kdybyste vyrazili na návštěvu Kostariky, mohli byste v jejích vodách narazit na tuhle zrůdičku. Říká se jí Rosy Lipped Batfish, neboli netopýří ryba s červeně namalovanými rty. I ona se vyznačuje podivnými manýry – přestože se jedná o rybu, neumí plavat. Proto jí nezbývá nic jiného, než si na divných ploutvích jen tak vykračovat po dně.

ŽEBERNATKA HLUBINNÁ

Žebernatky (Ctenophora) je kmen primitivních vodních živočichů podobných žahavcům. Je známo asi 100 druhů, další čekají na objevení. Má průhledné rosolovité tělo, z 97 procent tvořené vodou. Dva laloky mu dodávají oválný, džbánu podobný tvar s délkou do 12 cm a průměrem do 3 cm. Po povrchu laloků se podélně táhnou čtyři pásy brv, které ve dne opalizují a v noci při podráždění zeleno-modře fluoreskují. Brvy umožňují žebernatce aktivní pohyb, dokonce i se zpětným chodem. .K pohybu ve vodě používají lupínky (pleurostichy), k zachycování potravy některým druhům slouží rozvětvená tykadla s lepivými buňkami. Přesto jsou evolučně velmi úspěšné. Jsou přizpůsobivé, dokáží opravit poškozené částí těla a používají jednoduchý, ale velmi účinný způsob lovu.Často světélkují (luminiscence).

ŘASOVNÍK ROZEDRANÝ

Vypadá trochu jako kříženec zvířete a rostliny, takže je těžké na první pohled odhadnout, kam toho podivného tvora zařadit. Kupodivu patří mezi mořské ryby. Po celém těle má dlouhé vláknovité výrůstky, které vypadají jako vlákna mořských řas. Žije ve Velké útesové bariéře. Jinak je nazýván mořský dráček. Protože žije v koloniích mořských řas, vypadá spíše jako rostlina než živičich. Je to mistr v maskování. Příbuzný mořským koníkům. Mláďata rodí sameček. Samička mu naklade vajíčkam do vaku v bříšku a dál už se o nic nestará. Sameček v sobě nosí vajíčka po dobu 4 - 5 týdnů, po kterých se vylíhnou plně vyvinutá mláďata. Vak se otevře a mláďata mohou odplavat.