Články a úvahy

ROLI BABIČKY SI UŽÍVÁM...

Dávno, dávno již tomu, kdy Božena Němcová vytvořila ze své emotivní vzpomínky na laskavou babičku jeden z pilířů české literatury. Dnes už ale nejsou babičky vrásčité stařenky s vlídnou tváří, ale moderní,zaměstnané ženy.

Je to vlastně docela logické. Za posledních několik desítek let, prošly ženy obrovskou proměnou. Jsou samostatné, nezávislé, dokáží se realizovat. Role prarodičů se změnila, stále jsou však prarodiče pro děti velikým přínosem.

I já jsem už babičkou a protože se na spoustu věcí dívám s odstupem a nadhledem, je mé jednání vůči vnučce klidnější a uvážlivější. Takže se často stává, že to, co řekne máma s tátou vnučka nese s nelibostí, zatímco když to řekne babička, tak se to dá akceptovat. Tím však nechci říct, že bych nějak podkopávala autoritu rodičů. Vždy s nimi táhnu za jeden provaz, aby vnučka věděla, že rodiče pro ni chtějí jen to nejlepší...stejně jako já.

Asi nejsem ta správná rozmazlovací babička, protože vnučka ví, že u babičky jsou pravidla, která se musí dodržovat. Slušnost a pravdomluvnost je samozřejmostí. A na druhé straně vnučka ví, že na každý problém se dá najít nějaké řešení.

Snažím se svou vnučku naučit spoustu věcí, vaříme spolu, čteme, povídáme si o tom, co ji zajímá, učíme se do školy, vytváříme různé věci. Moc bych si prála být tou nejlepší babičkou, ale to všechno ukáže čas. 

Každou chvilku strávenou s vnučkou si vychutnávám plnými doušky. Dává mi totiž spoustu energie a svým dětským pohledem na svět mě vlastně také učí...že věci někdy nejsou tak složité, jak je vidíme my dospělí. Že některá řešení jsou vlastně úplně jednoduchá a logická a ne za vším musíme hledat problém. Dětská svět je úžasný, bezstarostný, plný úsměvů a lásky. Všechny chvíle s mojí vnučkou mě velice obohacují.

Spousta výroků a otázek mé vnučky jsou tak bezprostřední, že nevím zda se mám smát, nebo vysvětlovat. Vždy se snažím zachovat vážnou tvář a odpovědět s největší zodpovědností. Protože sama dobře vím, že jsou v životě dítěte chvíle, které si  bude pamatovat celý život. A stejně jako si já pamatuji společně strávené chvíle se svojí babičkou, tak bych si přála, aby si moje vnučka pamatovala chvíle strávené se mnou.

Více na: https://www.dama.cz/clanek/jake-jsou-dnesni-babicky

VÁNOCE...KDE SE VŮBEC VZALY???

Kde se Vánoce vzaly?

Křesťané zavedli svátek – Adventus Domini neboli Příchod Páně. Poprvé ho slavili v roce 354.

Betlémy

Tradici vánočních betlémů založil v roce 1223 Svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši.

Vánoční jmelí

Jmelí patří vedle stromečku také k vánocům. Této věčně zelené rostliny si povšimli již naši předkové. Připadala jim tajemná – vzdyť roste vysoko v korunách stromů a její plody, bílé bobule, se podobají perlám a dozrávají právě v prosinci. A protože bylo tajemné, mělo i kouzelné účinky. Věřilo se tedy, že chrání před ohněm a zavěšovalo se do domů, aby bránilo v přístupu čarodějnicím a zlým duchům.

Moderní věda potvrdila léčivé účinky jmelí. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se z něj získávají tyto látky k výrobě léčiv proti arterioskleróze.

Podle legendy  bylo jmelí kdysi stromem, z jehož dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Kristus. Strom prý hanbou seschl, aby se přeměnil v rostlinu, která zahrnuje dobrem všechny, kdož pod ní projdou. Jmelí prý nosí štěstí tomu, kdo je jím obdarován, a nikoliv tomu, kdo si jej koupí sám.

Stromek

Podle jednoho z legendárních vyprávění vděčí vánoční stromeček za svůj vznik opatu Kolumbánovi z Luxeuilu a Bobba. Kolumbán žil v 6.století, narodil se v Irsku, ale misionářská činnost ho zavedla do Bretaně a Burgundska. Obyvatele Burgundska byly pohané a proto Komumbán, aby jim přiblížil svátek narození Krista, ozdobil zapálenými pochodněmi do tvaru kříže v ten slavný den starobylý jehličňan, který domorodci uctívali o zimním slunovratu jako svoji modlu. Zář ohně přilákal zástupy lidí a Kolumbán k nim pronesl kázání o narození malého Ježíška v dalekém městě Betlémě, chlévu s oslíkem a volem, chudém Josefovi a vyvolené Marii.

Advent

Je dobou očekávání – původně očekávání příchodu Spasitele na svět, z latinského „advent“, které znamená „příchod“.

Počátek adventu, trvajícího 22 až 28 dní může připadnout na jakoukoliv neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem.

Adventní věnec

Živé adventní věnce symbolizovaly věčný život, který věřícím přislíbil Ježíš Kristus. Kruhový tvar věnci vyjadřoval jednotu společenství lidí a Boha, plamen svíček připomínal Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Poněvadž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi, ustálil se počet svící na adventním věnci na čtyřech. Každou adventní neděli se jedna z nich zapálí.

Sv.BARBORA

Narodila se počátkem 3. století v maloasijské Nikomedii v rodině bohatého kupce, zavilého nepřítele křesťanů. Aby dceru uchránil před světskými svody, nechal u svého domu vystavět luxusně zařízenou věž, v níž dceru uzavřel. Mezi sloužícími však pracoval tajný křesťan, který sv. Barboru obrátil na víru. Rozzuřený otec jednou uchopil meč a chtěl jí na místě zabít, ale dívce s podařilo uprchnout do nedalekých hor. Otec jí však vypátral, odvedl domů a snažil se donutit jí zříci se křesťanství. Když neuspěl, odevzdal ji soudci. Ten ji dal mučit a na potupu ji nechal uříznout prsy. Nakonec sv. Barboře setnul hlavu mečem sám otec (snad roku 237). „Barborky“ se říkalo a říká třešňovým větvičkách, které řežeme 4. prosince a necháváme v teple do vánoc vykvést. Také s těmito rozkvetlými větvičkami byl spojen další zvyk: dívky je nosívaly na půlnoční mši za pasem – když mládenec před kostelem větvičku uzmul a dal si ji za klobouk, učinil tím její majitelce milostné vyznání. Proto pozor: darujete-li barborku, nemusí to být vždycky pochopeno jen zcela nezávazně!

PRANOSTIKY

Přijde-li svatý Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí.

Mrzne-li na Kateřinu, na Barboru prší.

Chodí-li Kateřina po ledě, chodí Štěpán po blátě.

4.12.

Svatá Barborka, vyhání dřevo ze dvorka.(Musí se hodně topit)

Jaké je počasí na sv.Barboru, takové bývá až do vánoc.

Na svatou Barboru saně do dvoru.

Po svaté Baruší střez nosu i uší!

Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.

5.12.

Svatý Mikuláš splachuje břehy (pršívá).

O sv. Mikuláši snížek často práší.

Napije-li se na Mikuláše pták z koleje, nenapije se kůň tří měsíce z řeky.

Prší-li na Mikuláše nebo padá sníh, bude příští rok hodně hrachu.

13.12.

Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.

Jaké jsou dni od sv. Lucie do Božího narození, takové jsou též měsíce příštího roku.(12 dní-12 měsíců)

Když přijde sv. Lucie, najde tu už zimu.

24.12.

Na Adama a Evu čekejte oblevu.

Když na Štědrý večer sněží, na pytle se chmel těží.

25.12.

Když na Boží hod prší, sucho úrodu poruší.

Na Boží narození o komáří zívnutí.

Na Boží narození o bleší převalení

Mráz na Boží narození - zima se udrží bez proměny.

vánoce:

Lepší vánoce třeskuté, než-li tekuté.

Zelené Vánoce - bílé Velikonoce.

Vánoce na ledě - Velikonoce na blátě.

Tmavé Vánoce - světlé stodoly.

advent:

Když v první adventní neděli nastane daleko široko krutá zima, potrvá čtyři neděle. Je-li v první týden adventní mrazivo, bude zima osmnáct neděl trvati.

26.12.

Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro nato.

Jestli na Štěpána větry uhodí,příští rok se všecko špatně urodí.

28.12.

O Mláďátkách den se omlazuje.

Je-li na Mláďátka mlha od Lysé Hory, kobzole se neurodí. je-li mlha v údolích, bude kobzolí dost.

Prší-li na Mláďátka, budou dětí mříti.

31.12.

O Silvestru papeži snížek si už poleží.

Jak byl celý rok voda a bláto, na Silvestra nenapadne zlato.

Na Silvestra-li vítr a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.

1.1.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Na Nový rok o slepičí krok. Když je na Nový rok hezky, bude tak i o žních.

Tří králové

Na Tři krále mrzne stále.Je-li na Tři krále větrno, zamíchá se planetami a bude úrodno. Je-li na tři krále jasno, zdaří se pšenice.Na Tři krále o krok dále.

KRÁSNÉ VÁNOCE VŠEM

TAK...A JSME TLUSTÉ.

TENTO KRÁSNÝ A PRAVDIVÝ ČLÁNEK MI PŘIŠEL EMAILEM. TUDÍŽ AUTORA NEZNÁM, ALE NA 150% TO MUSELA BÝT ŽENA. TAKŽE DÁMY NEZOUFEJTE A PONOŘTE SE DO ČLÁNKU, KTERÝ JE MOŽNÁ I O VÁS..... :-)

Už je to tady. Čtyřicítka na krku a s ní přišly i obávané faldy kolem pasu. No pasu. Kolem prostoru, kde jsme pas mívaly. Ten se nenápadně ztrácí.

Věděla jsem, že se mi to děje. Bylo to plíživé a nenápadně mně to upozorňovalo při každém usednutí. Jemný, ale stálý tlak džín na břiše. Večerní pohledy do zrcadla. Zepředu dobrý, ale z boku mně Venušina silueta vždy vyděsila. Hluboký nádech, zatáhnout břicho, vypnout prsa, výsledný obrázek - dobrý. A honem z dosahu zrcadla. Je po svátcích, to přejde.  

A najednou přicházely do mého života další tlusté ženy. Marie vedle z kanceláře. Má pěkné, zaoblené boky a bříško, a trápí se. Není jí v tom pěkném zaoblení dobře. Potkáváme se v kuchyňce při chystání jídla, mnohdy spolu jíme. Mohu zodpovědně říct, že  ani jedna neobědváme pečené bůčky s knedlíkem. Zelenina buď syrová, grilovaná, nebo dušená je top ten našeho jídelníčku. A stejně se nám to děje. Štíhlý pas mizí z našich těl. Svorně nenávidíme kolegyni Andreu, která má v lednici uloženy různé dobroty, konzumuje je v neomezeném množství, ujíždí na čokoládě a ve svých čerstvých 50 letech, je to stále štíhlá a vysoká šarmantní dáma.

Moje sestřenice Věra. Měla sice období, kdy byla šlank a k nakousnutí, ale teď už by si člověk mohl kousnout mnohokrát a bylo by stále dost. Rezignovala. Nikdy nebyla bárbinovský tip a udržování těla v přijatelných rozměrech ji stálo tolik energie, že už nezbyla chuť na nic jiného. Co je to pak za život? Tomu rozumím.

Kamarádka Eva. Je šťastně rozvedená, šťastně zamilovaná a šťastně čerstvě vdaná. V době rozvodu byla ztrápená, lehce oplácaná, a na můj vkus obdivuhodně rozhodná. Chystala jsem se vynadat jejímu muži, že ji opustil, kvůli mladší ženě – což od mužů považuji za obzvlášť hnusné, když už nemáme tu sexy figuru po dětech, které jsme jim porodily. Pak jsme se s jejím Kájou potkali u zubaře a k mému údivu jsem se dozvěděla, že Eva byla ten, kdo jejich vztahu řekl: „A dost.“ Po pár letech vstoupil do jejího života nový muž a láska k němu udělala s Evou divy. Tělo se vrátilo do časů, kdy měla 18 let. Byla štíhlounká, žila z lásky, sýra a vinného střiku. Je to už pět let. Eva stále miluje svého druhého muže, ale štíhlounká už není. Má deset kilo navíc a radí se s dietoložkou.

V neděli jsem se viděla s Radkou. Je to moje nejlepší kamarádka. Naše přátelství začalo na střední škole hnusnou hádkou. Byla jsem na ni fakt hnusná a ona mi stejnou měrou oplácela. Pak jsme nějakou dobu naštvaně ve vlaku jezdily každá v jiném vagónu. Ani už nevím jak to přešlo a staly se z nás nejlepší kamarádky. Prostě dvojka, co se chodí do nekonečna vyprovázet domů a stále si má co říct.

Zhruba před třemi lety ji zdravotní potíže přivedly k  léčiteli. Slušně ji vystrašil, tím co bude, když nic nepodnikne, změnil ji jídelníček, doporučil pohyb a vůbec změnu životního stylu. Radka je velmi cílevědomá a hlavně zodpovědná k sobě i celé své rodině. Stala se brzy štíhlou a vysportovanou bytostí.

Tuhle neděli jsem ale už zase viděla tu starou dobrou Radku. Má to dobré, vedle svého stodvacetikilového manžela vypadá stále drobně a křehce. Ale štíhlá a vysportovaná už tedy rozhodně není.

Milada. Matka dvou kluků. Žena ve své duši jemná a citlivá, ale její tělesná schránka je jiná. Je vysoká a statná. Hodně mi připomíná Xenu.  Je tak silná, a má stejné poměnkové oči jako ona. Leč sama by byla zřejmě raději drobnou vílou. Takovou, kterou je potřeba chránit před každým vánkem a pak by třeba její manželství bylo šťastné. Už tolikrát mi se slzou na krajíčku sdělovala, že její muž není s její postavou spokojený.

Tohle všechno jsou normální holky. Ale že je v klubu „Nespokojených“ i  moje kosmetička Alice, to už je důvod k zamyšlení. Je o dva roky starší než já. Takže 40, už má. Vždy, když k ní příjdu obdivuji její dívčí postavu, jak se míhá mezi ženami v různých fázích rozpracovanosti obočí, řas a mejkapu. Kolikrát je nás tam v té její pidimístnůstce  třeba šest a ona mezi námi spanile tančí. Prodlužuje řasy, škube obočí, a jiná tajemná místa na ženském těle, barví, smývá pleťové masky a vůbec o nás krásně pečuje. Když se blížím k jejímu domečku, těším se, že na mně vyjde řada a já si budu moct lehnout na její úžasné lehátko, zavřít oči a nechat se v leže zkrášlovat. Při mé minulé návštěvě jsem tam zůstala poslední. Pochopitelně došlo na osobní záležitosti. A špeky v této kategorii zabírají jednu z předních pozic.  Jaké bylo moje překvapení, když si Alice povzdechla, že dvě kila přibrala a nejde to dolů.  A že se jí do fitka nechce, ale bude muset. Že by i ona ztrácela svou postavu bronzové plážové modelky?

Co se to s námi proboha děje?

Jezdím do práce tramvají, mám čas na přemýšlení a okukování lidí. Zrovna jsem zvažovala, že vystoupím o tři zastávky dříve, abych své tělo po ránu pořádně protáhla rychlou chůzí v ranní, smogem zahalené Ostravě - ano i takovou cenu je žena ochotna zaplatit za štíhlou postavu - když mi to došlo.

Najednou se mi zjevila v mysli moje maminka a maminky mých kamarádek. A já uviděla, že ani jedna jediná už nemá pas. Všechny od prsou tak nějak splývají v rovině dolů k nohám. Nebo se ještě v bocích ladně rozšiřují. Ale ani náznak toho vytouženého prohnutí v pase. Prostě to už k nim nepatří.

Hledala jsem v tramvaji nějakou osmnáctku a nějakou šedesátku, abych svou novou teorii potvrdila. Našla jsem jich hned několik.  Je to tak! Úlek – „Pane Bože, je to nevyhnutelné?!“ „Ano je…úleva!“

Prošly jsme si tím snad všechny. Různě dlouhá období diet, půstů, cvičení. Sebezapření všech možných druhů. Prostě cokoliv, abychom byly, když né štíhlé, tak alespoň společensky přijatelné. Vkládání značného množství naší energie a peněz na to, abychom zabránily nejpřirozenější věci na světě. Přerodu dívky v ženu, ženy v matku, matky v babičku. Pořád chceme vypadat jako dívky. Nejlépe tělo dívky s mozkem pětatřicítky. Tak bychom to chtěly. Tak hluboce je v nás zakořeněno, že musíme být pro sebe přitažlivé, až to jde proti přirozenému toku bytí. Záměrně píšu pro sebe, protože až na vyjímky, jsou muži s našimi těly spokojení a celkově tu naši umanutost štíhlostí nechápou. (A hned po tom, co s námi dořeší otázku naší neopodstatněné posedlosti štíhlostí se otočí za vychrtlou osmnáctkou, která nás míjí na ulici.)

Takže! Je čas se s pasem rozloučit. Nemá cenu se pro něj dále trápit. Byly časy, kdy byl s námi, užili jsme si to, fajn! Ale teď už odchází a odcházet bude, ať se budeme pokoušet to jakkoliv zvrátit. Nenabádám nikoho, aby se přestal hýbat a kynul. Sportujme, proto abychom se cítily fit, jezme zeleninu proto, že nám to chutná. A stejně tak si zajděme do Ollies, protože jsou tam prostě ty nejlepší dorty ze všech, a kupme si kalhoty o číslo větší, protože naše bříško si nezaslouží trpět kvůli pasu, který s námi už stejně dlouho nebude.  

PS: Každé ženě, která to čte je jasné, že jména byla změněna.

PSS: Ani Andrea nemá pas.

OBYČEJNÝ DEN, OBYČEJNÉ SESTRY.

ZAJÍMÁ VÁS, JAK TO VYPADÁ U MĚ V PRÁCI? SPOUSTA LIDÍ MÁ MYLNOU  PŘEDSTAVU O TOM, CO SESTŘIČKY NA STANDARTNÍM ODDĚLENÍ KOJENCŮ A BATOLAT DĚLAJÍ. POJĎTE SE MNOU PROŽÍT JEDEN PRACOVNÍ DEN...POKUSÍM SE VŠE POPSAT PRO LAIKY SROZUMITELNĚ.

Ráno přijdu na oddělení kojenců a batolat a čekám na kolegyně, abychom si mohly převzít denní službu. Sloužíme dvě na dvanáctihodinovou směnu, plus jedna kolegyně, a staniční sestra na osmihodinovou směnu. Jsme standardní oddělení a máme zde děti s různými diagnózami. Na oddělení máme celkem 12 míst, z toho 6 míst pro rodiče s dítětem a 6 míst pro dítě bez rodiče. U postýlek, kde jsou děti bez rodičů, máme židle, nebo křesla, kde může rodič s dítětem být celý den. Imaginárně děti pojmenuji, abych nemusela neustále uvádět čísla pokojů.

5:45 – předávání služby.

Pokoj č.1

U okna – volné místo

U dveří – 2 letý chlapec - Honzík  - doměnk rodičů, že vypil Savo  – včera podstoupil  fibrogastroskopii -  endoskopické vyšetření  jícnu, žaludku,  dvanácterníku, kde bylo zjištěno, že nedošlo k žádnému poranění. Během noci bez potíží,  bez teploty, dnes možné propuštění domů.

Pokoj č.2 vlevo

U okna volné místo

U dveří – 2,5 letý chlapec – Matěj -  přijatý ve 4hod.ráno pro opakované zvracení. Má zavedenou žílu, opakovaně zvrací. Provedeny základní odběry – prozatím nesmí žádnou stravu, bez teploty. Bez matky.

Pokoj č.2 vpravo

U okna – 3letá holčička – Terezka -  dnes k výkonu – magnetická rezonance v celkové anestézii – na sále musí být v 8:00 hod. Od půlnoci lační, nutno zavést žílu, půl hodiny před výkonem podat premedikaci. Informované souhlasy jsou podepsány.

U dveří – volné místo.

Pokoj č.3 vpravo  - 20 měsíční chlapec – Daniel -  s dg.orbitocelulitida, před týdnem podstoupil operační zákrok, včera po kontrolním CT provedena revize. Chlapec užívá dvoj-kombinaci ATB nitrožilně., v nose má zavedený drén, dnes oční kontrola a ORL kontrola. Afebrilní – chlapec je přijatý s matkou.

Pokoj č.3 vlevo – 17 měsíční holčička – Klárka - přijata před 4 dny pro febrilní křeče – proběhlo neurologické vyšetření, EEG, kardiologické vyšetření. Holčička bez teploty, bez křečových projevů, dnes kontrolní odběry a možné propuštění. Přijata s matkou.

Pokojč.4 vpravo – 3 měsíční holčička – Barunka -  přijata před 4 dny pro pyelonefritidu, dvojkombinace ATB nitrožilně.. Bez teploty, dnes kontrolní odběry moči. Pije méně – kojená, při vizitě konzultovat s lékařkou rychlost infůze. Přijata s matkou.

Pokoj č.4vlevo – 15 měsíční holčička – Vanesa -  přijata dnes na noční službě, po spolknutí sponky do vlasů. Proběhlo endoskopické  vyšetření, v celkové anestézii, kde byla sponka vyjmuta. Sponka poranila jícen, dnes ORL kontrola, nesmí nic jíst. živí se nasogastrickou sondou. Děvčátko je po zákroku stabilizované, bez potíží, bez teploty. Přijata s otcem.

Pokoj č.5 vpravo – roční chlapec – Jirka -  přijat před 2 dny pro laryngitis. V noci laryngeální kašel, saturace v normě, bez teploty, pije dostatečně, má vlhký stan, studenou nebulizaci = zvlhčený kyslík, priessnitzův obklad. 3x denně inhalace s Vincentkou. Dnes kontrolní ORL vyšetření. Přijat s matkou.

Pokoj č.5 vlevo  - volný

Já mám na starosti pokoje 3,4,5. Společně provedeme odběry, zavádíme infůze, rozdáváme léky a dle potřeby si vypomáháme.

6:05 – Zavedení infůze Terezce, která půjde na MR, plánované odběry krve a moči – dle ordinace lékaře.

6:45 – podávání léků

7:00 vizita u Terezky, které půjde na MR – kontrola a dochystání dokumentace – sestra, která má krátkou směnu má děvče na starosti a půjde s ní na výkon.

7:05 zavedení sondy Vanesce, první podání čaje – 30ml – toleruje.

7:15 – 8:30 – pomáhám kolegyni nakrmit a přebalit děti bez matek. Přichází matka z pokoje č.5, že Jirka má teplotu. Přeměřuji dítě v konečníku – 38,9 stupňů Celsia a podávám antipyretika dle ordinace lékaře. Kontroluji příjem tekutin od půlnoci – dostatečné. Vystřídáme se s kolegyněmi na snídani. Terezce pícháme do zadečku premedikaci  jede v kočárku  k výkonu.

8:30 – 9:00 vizita – Barunce snižuji rychlost infůze dle ordinace lékaře.  Honzík a Klárka dnes půjdou odpoledne domů.

Jirkovi horečka klesla hodinu po podání antipyretik. Podávám Jirkovi první inhalaci.

Vaneska si toleruje menší dávky čaje, na oběd možno podat zeleninovou polévku – pusou však nesmí dostat žádnou stravu, vše jen přes sondu..

Volá přijímací ambulance, zda máme volné místo pro dítě s matkou – postižené dítě  - zácpa.

Chystáme si dokumentaci pro příjem.

Z ORL volají, abychom přišli na kontrolní vyšetření s Jirkou a Vanesou. Chystám jejich dokumentaci a naviguji rodiče do odborné ambulance.

Dle ordinace podávám Barunce v 10 hodin antibiotika nitrožilně.

10:15 příjem na pokoj č.5vlevo – 3letý postižený chlapec – Marek – přijat pro zácpu – výhledově irigografie. Dle ordinace provádíme kontrolní odběry krve a moči a podáváme první nálev. Během dne, dostane ještě další dva nálevy. Po splnění ordinace sepisuji s matkou potřebnou dokumentaci a ukazuji oddělení.

11:00 další akutní příjem na pokoj č.2vpravo u dveří – 2 měsíční nedonošená holčička – Adélka – apnoické pauzy. Chystáme postýlku s monitorem dechu – zvýšenou polohu – přístroje na měření saturace a tepu. Dítě přijato s matkou, napojeno na přístroje monitorující  saturaci a tep. Provedeny základní odběry krve a moči. Po propuštění Klárky a uvolnění pokoje pro maminku, přijatou Adélku přestěhujeme.

Kolegyně jde na dospávací pokoj pro Terezku, která podstoupila MR v celkové anestezii. Na její pokoj chystáme přístroj na měření saturace a tepu.

Mezitím se vrací děti z ORL vyšetření. Na ORL vysíláme Daniela s maminkou.

12:00  - 12:40 podávání léků – krmení dětí, chystání ATB nitrožilně na 13:00 hodin dle ordinace lékaře.

Matěj během dopoledne stále zvrací.

Terezka je po výkonu stabilní, bez potíží.

Adélka stabilizovaná, saturačně v normě, bez apnoických pauz.

Daniel bez potíží – čekáme na zprávu z ORL vyšetření.

Barunka je bez teploty, pije si pěkně.

Vanesa stravu toleruje, bez teploty.

Marek dostane kolem jedné hodiny další nálev, lékařka zvažuje infůzi – málo pije.

Jirka je bez teploty –je mu podána druhá inhalace.

V rychlosti se vystřídáme s děvčaty na oběd – dnes jsme si donesli jídlo z domu, takže jíme v denní místnosti sester.

Posílám rodiče propuštěných dětí za dokumentační pracovnicí, ohledně placení pobytu.

13:00 – 14:00 podání ATB nitrožilně dle ordinace lékaře, podání nálevu Markovi a zavedení infůze dle ordinace. Vytištění a založení výsledků k podpisu lékaři. Daniel se vrací z vyšetření – z ORL hlediska ponechat ještě 4 dny ATB nitrožilně,vytažen drén, další kontrola před propuštěním. Lékařka propouští Klárku – zkompletuji dokumentaci a provedu propuštění. Ošetřovatelka uklízí pokoj a chystá ho pro dalšího pacienta – Adélku s maminkou. Přichází tatínek, že si Vaneska vytáhla sondu. Znovu tedy sondu zavádíme.

Odchází kolegyně, která měla ranní směnu a já si přebírám Terezku do své péče.

15:00 – 16:00 Příjem na pokoj č.1 u okna 8 měsíční chlapec – Patrik – s alergickou reakcí nejasného původu. Kontrolní odběry krve a moči – matka s dítětem nezůstává.

Propuštění Honzíka. Přestěhování Adélky s maminkou. Příjem na pokoj č.1 u dveří – 16 měsíční chlapec – Zdeněk – z kojeneckého ústavu – pro febrilní křeče. Opět základní odběry krve a moči – zavedení infůze – antipyretika podán nitrožilně.

Přichází lékařka, která bude sloužit až do rána, aby se zeptala na stav dětí a zda je nutno něco aktuálně řešit.

16:00-17:00

Zdeněk, horečky přetrvávají – infůze přes led +  antipyretika dle ordinace – 1x křečuje – podán Diazepam rektálně.

Patrik – po konzultaci a vyšetření kožním lékařem okoupán ve speciálním koupelovém roztoku, namazání celého těla calciovou mastí – exantém stejný – podány antihistaminika. Převlečen do čistého prádla – přebalen, nakrmen.

Matěj již nezvrací, podání stravy ústy stále dle ordinace zakázáno, bez teploty, okoupán.

Terezka bez potíží, stravu a tekutiny po zákroku toleruje, zítra možná půjde domů.

Daniel – bez potíží, veselý, komunikativní, jí a pije pěkně, bez teploty.

Adélka, dnes ještě proběhne neurologické vyšetření u lůžka, zítra v plánu další vyšetření. Bez potíží, stabilizovaná.

Barunka – bez potíží, ATB dle ordinace, bez teploty, vedena bilance tekutin – vyrovnaná.

Vanesa stravu přes sondu toleruje, otec má tendenci jí krmit  - několikrát opakovaně poučen jak lékařem, tak sestrou. Nutný častý dohled sestry.

Marek dostane poslední nálev po 17hodině, 1x se vyprázdnil – menší množství tuhé stolice.

Jirka opět teplotní špička, antipyretika dle ordinace, studené zábaly na kotníky. Chlapec je schvácený, pospává – nutno budit na dostatečný příjem tekutin. Bilance tekutin prozatím vyrovnaná. Nutno pohlídat!

17:00 – 17:45 – Krmení a přebalování, eventuálně koupání dětí bez matek. Práce s dokumentací, nachystání výkonů – žádanek + zkumavek na další den. Marek dostává třetí nálev. Jirka třetí inhalace. Matěj si vytáhl infůzi, musíme ho znovu zavést. Ještě před předáním služby obejdeme a zkontrolujeme všechny děti.

A to už nás přicházejí vystřídat kolegyně na noční službu. Předáváme jim službu. Dnes jsme si docela libovaly, protože byla kolegyně na krátkou službu. A to je velká pomoc, když je někdo navíc, kdo může jít s dítětem např. k výkonu. Pokud nejsou matky a dítě má zavedenou infůzi, musí jít sestra s dítětem i na vyšetření. Dítě bez infůze může jít s ošetřovatelkou. Také nebyla velká vizita. Také je důležité, kolik výkonů v celkové anestezii máme a s kolika dětmi musíme jít na sál. To nám pak někdy ruce ani nohy nestačí.

Další pracovní den je za mnou a já se musím pousmát nad tím, když mi někdo z přátel řekne… ,, Ty se ale máš, že pracuješ u dětí, pěkně si je tam pochováš, občas je přebalíš a nakrmíš…“ Tak se jen usměji a odpovím….,, Víš, ale já tu práci dělám ráda…“

PRO MÉ DĚTI

Pokud jednoho dne mě uvidíte starou, pokud se zašpiním při jídle a nebudu se umět obléci … mějte se mnou trpělivost, vzpomeňte si na časy, kdy jsem to učila já vás. Pokud budu mluvit a stále opakovat to samé … nepřerušujte mě, poslouchejte. Když jste byli malí, musela jsem vám každý večer vyprávět tu samou pohádku. Když se nebudu chtít umýt, nezahanbujte mě  … vzpomeňte si jen, kolik důvodů jsem si musela vymyslet, abych dostala do koupelny vás. Když budete vidět moji nevědomost pro nové věci, dejte mi čas a nedívejte se na mě s ironickým úsměvem. I já jsem měla trpělivost, abych vás naučila abecedu. Když budu mluvit, a nebude to dávat smysl, dejte mi čas, abych si vzpomněla …,  není důležité, co řeknu, je to jen potřeba být s vámi, ….mít vás u sebe. Když moje unavené nohy budou dělat mé kroky stále těžšími, přijďte mi naproti a podejte mi ruce - tak jak jsem to dělala já vám, když jste zkoušeli první kroky. Když řeknu, že už chci zemřít, nezlobte se, jednoho dne pochopíte, co mě nutí to vyslovit. Jednoho dne objevíte, že i přes mé chyby, jsem vždycky chtěla pro vás to nejlepší, že jsem se ti snažila odstranit vám trny z cesty. Dejte mi trochu svého času, dejte mi trochu své trpělivosti, dejte mi rameno, na které mohu položit svou hlavu stejně, jako jsem to dělal já pro vás. Pomozte mi dokončit tuto cestu s láskou a klidem. Dám vám za to svůj úsměv a nekonečnou lásku, jako vždy dosud . . ♥

MILÁ MAMINKO….ANEB PRO VŠECHNY NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY

Vím, že chceš pro své dítě jen to nejlepší a možná Ti přijde vhod pár rad a zkušeností. Pokusím se ve stručnosti zodpovědět na nejčastější otázky, které mi maminky pokládají.

JAK ČASTO MÁM KOJIT?

Každé dítě je individualita a proto i kojení je individuální. Nejideálnější je interval co 3 hodiny. To však neznamená, že dítě bude přiloženo u prsu hodinu a déle. Některé děti si takto stimulují své potřeby být s matkou co nejčastěji a kojení je přece jen nejužší kontakt s matkou. Pokud zjistíte, že dítě u kojení usíná, občas se probere a občas si cucne, tak to je ŠPATNĚ.  I tak malé dítě se musí naučit, že mámino prso není na žužlání, ale je to zdroj stravy. Takže dítě přiložit maximálně na 20 minut a pokud máte dojem, že si vypije málo, tak za 2 hodiny můžete přiložit k prsu znovu. Dítě se naučí pořádně se napít, protože bude vědět, že dříve nic nedostane. Možná se to bude zdát někomu kruté, ale jakmile se dítě narodí, je to neustálý boj a to, kdo bude udávat směr…zda rodič, nebo dítě. Stává se také, že si děti pijí jednou za 4 hodiny a vypijí si více.

JAK VÍM, ŽE DÍTĚ MÁ DOSTATEK STRAVY?

U kojených dětí je výhoda mít váhu a vážit dítě před kojením a po kojení a rozdíl mezi váhami je hodnota vypitého mléka. U dětí uměle krmených je to jednodušší, protože víme, kolik dítě vypilo mléka.  Dítě by mělo vypít za den určité množství mléka ( 100-120ml/kg) podle aktuální váhy. Takže vypočítat denní příjem dítěte není tak těžké. Počítá se vypité mléko od půlnoci do půlnoci – např. dítě o váze 4kg by mělo za 24 hodin vypít 400 – 480ml tekutin , nejlépe v 8 denních dávkách. Ale jak už jsem psala, každé dítě si určí svůj interval mezi jídlem.  Důležité je, aby dítě neubíralo na váze. V době nemoci dítěte je velmi pravděpodobné, že dítě bude odmítat mléko, ale je důležité mu zajistit dostatečný přístup tekutin, tedy čaje. Pokud budete mít pocit, že dítěti vaše mléko nestačí, navštivte svého dětského lékaře, který poradí s výběrem umělého mléka, a řekne jak je to s dokrmováním. ŠPATNĚ je, pokud maminky sami často mění umělé mléko v domnění, že dítěti nechutná, nebo nestačí. Můžete tak přivodit dítěti střevní potíže.

DÁVAT, NEBO NEDÁVAT ČAJ?

Opět je to individuální. Některé dítě čaj naprosto odmítá. Pokud máte pocit, že dítě pije méně mléka a potřebuje další tekutiny, můžete dávat převařenou kojeneckou vodu. Dítě po narození nerozeznává chutě, tudíž nemůže dojít k tomu, že mu něco nechutná. Takže pokud dítě čaj odmítá a stačí mu mléko, nenuťte mu ho. Na trhu jsou různé čaje, různých příchutí a většina maminek ve snaze, aby dítě čaj vypilo, tak ho přisladí. A to je ŠPATNĚ . Myslím, že každé dítě si sladkostí za celý život ještě užije dost a dost a není třeba mu cpát cukry již od malička. Navíc přeslazeným čajem dochází ke kažení zoubků – i když ještě dítě žádné nemá a pak je velice časté, že dítě má ve 3 letech naprosto zkažený a černý chrup, který musí operačně v celkové narkóze lékaři odstranit.

JAK DÍTĚ OBLÉKAT?

Máte pocit, že vašemu děťátku je zima a není dostatečně oblečené? U nedonošených dětí je potřeba je více oblékat, protože nejsou schopny se sami zahřát. U normálně narozených dětí dávejte navíc maximálně jednu vrstvu, než kterou máte na sobě sami. Uvědomte si, že většinou je dítě ještě zabalené v peřince, zakryté dekou a v kočárku se také ještě navíc najde nějaká ta vrstva navíc. Dítě se pak , může přehřát a mít zvýšenou teplotu. Představte si, jak by jste se cítili v kůži vašeho dítěte, kdyby jste na sobě měli např. 2 vrstvy oblečení a 3 vrstvy přikrývek.

JAK POZNÁM TEPLOTU U DÍTĚTE?

U malých dětí se měří teplota v konečníku. Teploměry určené k tomuto měření mají ohebnou špičku, takže se nemusíte bát, že dítěti ublížíte. Toto měření je většinou nejpřesnější. Pokud hlásíte lékaři teplotu dítěte, nezapomeňte ho upozornit, kde byla teplota měřena. Takto měřená teplota se rozděluje – ZVÝŠENÁ TEPLOTA = DO 38,5 stupňů Celsia, HOREČKA = NAD 38,5 stupňů Celsia.  Pokud vidíte, že má dítě zvýšenou teplotu, můžete ho ochlazovat fyzikálně =  nezakrývat  tolik, vysvléct jednu vrstvu oblečení, vyvětrat místnost, dát studený obklad na čelo. Při horečce je nutné podat antipyretika =  léky snižující horečku. Každý lék proti horečce je nutno dávkovat podle lékaře, případně pozorně přečíst příbalový leták. Každý lék se dávkuje jinak, některý podle váhy dítěte, některý podle věku dítěte. POKUD SI NEJSTE JISTÍ, PORAĎTE SE S LÉKAŘEM.

MÁM POCIT, ŽE MÉ DÍTĚ NĚCO BOLÍ.

U dětí se zdravotní stav mění velice rychle, a proto není nutno, ho jakkoli podceňovat, nebo zjednodušovat. Jinak dítě pláče když má hlad, jinak, když je mokré, jinak, když vyžaduje pozornost rodičů. Každá maminka se časem naučí tyto potřeby dítěte rozpoznat. Pokud dítě něco bolí, maminka to většinou pozná podle pláče, který je jiný než obvykle. Také grimasa dítěte je jiná, než obvykle, případně se dítě kroutí a hledá si úlevovou polohu. Příčinou bolesti může být několik. BOLESTI BŘICHA – kolika – bříško je zatvrdlé, dítě se kroutí, při doteku křičí, zvedá a krčí nožky – úlevová poloha. Důležité je vědět, kdy mělo dítě poslední stolici. Pokud toto trvá delší dobu, navštivte lékaře – do břicha nikdo nevidí, a proto je lepší podstoupit lékařské vyšetření. ZVRACENÍ – ve většině případů si maminky pletou zvracení s ublinkáváním. Ublinkávání = po vypití mléka většinou dítěti nějaká část mléka ,, uteče koutkem úst, případně škytne a malou část mléka ublinkne. Zvracení =  dítě vyzvrací obsah žaludku většinou obloukovitě, do větší dálky. Jsou děti – jedlíci, kteří takzvaně nemají klapku a vypijí všechno, co dostanou. Potom se žaludek sám vzbouří a přebytek dítě vyzvrací. V takovém případě je nutné dítěti dávat takovou dávku jídla, které je schopno tolerovat. Pokud se dítě jednou až 2x vyzvrací, nedávejte mu nic jíst, po hodině můžete dát pár lžiček chladnějšího hořkého, černého čaje. Pokud bude čaj tolerovat, za 20 minut můžete dát další menší dávku čaje. Potom teprve piškot, případně suchou a dietní stravu . V žádném případě NE mléko. U zvracení dochází k veliké ztrátě tekutin a proto je nutné navštívit lékaře, aby posoudil, jak závažný stav vašeho dítěte je. PÁD DÍTĚTE = vždy navštivte lékaře, který vaše dítě vyšetří a ujistí se, že se nic závažného nestalo.

RADĚJI BUĎTE ZA HISTERICKÉ RODIČE, NEŽ ABY JSTE OHROZILI STAV SVÉHO DÍTĚTE. I TELEFONICKY BY VÁM MĚLI NA POHOTOVOSTI, ČI V NEMOCNICI PORADIT, ZDA MÁTE JÍT S DÍTĚTEM K LÉKAŘI, NEBO ZDA SE JEDNÁ O NORMÁLNÍ STAV.

A na závěr několik bodů, na které nikdy nezapomínejte…

Dotýkejte se svého dítěte, mazlete se s ním – dotek je nejčastější kontakt, které vaše dítě moc potřebuje

Mluvte na své dítě co nejvíce – dítě podle hlasu pozná vaši náladu a vaši přítomnost

Rozdělte si úkoly, aby dítě vědělo, že má oba rodiče, kteří ho milují stejně

Chraňte své dítě před zbytečnými úrazy – předvídejte

Řiďte se vždy vlastním instinktem a pocitem

Každé dítě je originál a podle toho s ním jednejte

Výchova dítěte není nic snadného, proto je důležité, aby rodiče byli jednotní a vychovávali dítě stejně

Vždy bude v rodině jeden lepší a jeden horší, přesto vás bude dítě milovat oba stejně

Nedejte na rady od kamarádů a z internetových diskuzí – rady typu jedna paní povídala se nemusí vyplatit

Rady od příbuzných si vyslechněte a neodsuzujte je – někdy dobře míněná rada může pomoci

Vy jste rodič, a proto si nenechejte do výchovy mluvit

Láska a péče k dítěti se vám mnohonásobně vrátí

HODNĚ ŠTĚSTÍ A RADOSTNÝCH OKAMŽIKŮ S VAŠÍM DĚŤÁTKEM